Obsah
První doložená písemná zmínka o Obecní veřejné knihovně Drahlín je z roku 1923
Obecní veřejná knihovna Drahlín
První snahy o založení knihovny se objevily v Drahlíně v 19. století, doloženo je, že v roce 1888 byla v Drahlíně založena knihovna Čtenářského spolku Čelakovský, kterou vedl knihovník původem rolník. Knihovna měla 14 členů a obhospodařovala 450 svazků knih. Nebyla to knihovna veřejná, ale uzavřená pro členy klubu. V roce 1909 u nás byla Kočovná knihovna V.S.P., kterou vedl učitel, měla 105 čtenářů a 85 svazků knih. Kromě těchto knihoven tu byly také knihovny Dělnické tělovýchovné jednoty a Hasičského sboru Drahlín. Přesné datum vzniku první z nich se nedochovalo, ale první Kronika SDH Drahlín uvádí, že v roce 1891 sbor odebíral Hasičské listy březnické, v roce 1892 hasičský věstník a v roce 1900 byla objednána hasičská knihovna, která v začátku měla 13 svazků knih cvičebných a poučných. V roce 1914 měly obě knihovny dohromady 52 svazků knih. V tomto roce si čtenáři půjčili průměrně na jednoho 7 knih za rok. V roce 1914 měl Drahlín celkem 4 knihovny, které měly 587 knih, 119 čtenářů, bylo tu 5 spolků, odebíralo se 31 časopisů, sehrály se 2 divadelní hry a konaly se 2 přednášky a 7 tanečních zábav. Kromě těchto knihoven zde byla i knihovna učitelská a žákovská. Jejich pravděpodobný vznik spadá na konec 19. století, např. ve školním roce 1926/27 71 žáků přečetlo 1101 knih, což byl průměr 15 knih na jednoho žáka. V těchto dvou knihovnách se také odebíraly časopisy jako Úhor, Naše republika, Radost, Práce, Mladý svět a Od stříbrných hor. V pamětní knize školy v Drahlíně z let před II. světovou válkou jsou skoro každý rok pravidelně uváděny počty čtenářů a počty knih, které přečetli. Některé knihy byly do těchto knihoven darovány soukromníky i veřejnými institucemi, např. místní školní radou, okresním školským výborem, státním knihoskladem nebo svazem mládeže po válce.
Vznik obecních veřejných knihoven podnítil zákon o veřejných obecních knihovnách č. 430/1919Sb., který vyšel 22. července 1919. Podle tohoto zákona musela každá obec povinně zřídit veřejnou knihovnu. Stávalo se, že v případě existence nějaké spolkové knihovny, většinou její fond přešel do právě založené veřejné knihovny. Lze tedy předpokládat, že tak tomu bylo i u nás v Drahlíně, kromě knihoven žákovské a učitelské. Tyto dvě u nás fungovaly ještě po II. světové válce a jejich fond přešel do obecní knihovny zřejmě až po roce 1958, kdy byla provedena velká revize knih ve třech knihovnách – veřejné, učitelské a žákovské.
Na Příbramsku se 8. prosince 1920 ustavila Knihovní rada Příbram, která koordinovala v oblasti vznik a rozvoj knihoven. Příbramská lidová knihovna byla založena už v roce 1900 a od roku 1920 se počítala mezi obecní veřejné knihovny. Na konci roku 1923 měla 3238 knih a 427 čtenářů, spolek Prokop jí daroval 330 knih, hasiči 50 knih apod. V roce 1923 začínají vycházet Osvětové věstníky Podbrdsko (OVP), které mapují kulturní život v naší oblasti a vydává je osvětový sbor. V I. ročníku OVP není o Drahlínu žádná zmínka. V roce 1924, ve druhém ročníku OVP je informace, že v Drahlíně existuje obecní veřejná knihovna už v roce 1923. Disponuje 300 svazky a má 41 čtenářů, kteří si v daném roce půjčili 193 knih. Toto je zatím nejstarší doložená informace o naší obecní veřejné knihovně. V Drahlíně existovala i osvětová komise, která měla na starost kulturní život obce. V dalších OVP jsou další informace. Např. v roce 1924 je uvedeno, že v Drahlíně existovala obecní knihovna, obec měla 736 obyvatel, škola měla 4 třídy a pracovala zde osvětová komise, v roce 1925 je uvedeno, že Osvětový sbor Příbram byl rozdělen do okrsků, Drahlín patřil do okrsku Obecnice a tam jako okrskový důvěrník pracoval učitel Methoděj Záborec z Obecnice. V roce 1925 se také konaly státní knihovnické kurzy. OVP z roku 1926 – IV. ročník uvádí, že v roce 1920 bylo v Čechách, Moravě a Slezsku 2900 knihoven, v roce 1921 4900 knihoven v roce 1923 7000 knihoven a v roce 1924 7700 obecních knihoven. V roce 1929 měla obecní knihovna v Drahlíně 383 knih, 36 čtenářů a 684 zápůjček za rok, v roce 1930 měla Obecní knihovna Drahlín 397 svazků, 58 čtenářů a 564 výpůjček za rok, v roce 1934 to bylo 462 svazků, 58 čtenářů a 1234 výpůjček za rok.
V současné době (2023) je knihovna modernizována a digitalizována, je zařazena do knihovního systému Tritius, disponuje cca 1800 svazky, a má možnost půjčit několik set knih z Knihovny Jana Drdy z Příbrami. Eviduje 94 registrovaných čtenářů. Knihovna v poslední době rozšířila svou činnost o přednášky a čtení pro děti a přednášky pro dospělé.
Přehled knihovníků v Obecní veřejné knihovně Drahlín
1923 – 1946: není dochováno
1946 – 1948: Antonín Týbl (620 svazků)
1948 – 1949: Václav Týbl (697 svazků)
1950 – 1951: knihovna zavřena
1952 – 1963: Jan Halouska
1964 – 1965: Hana Kubátová
1966 – 1980: žádná zmínka, snahy kulturní komise o znovuotevření
1981 – 1988: Václav Lopata
1988 – 1993: Anna Bímová (2. výpůjční místo v M. Drahlíně – Mil. Schneiderová do 1991)
1993 – 1995: Miloslava Brokešová
1996 – 2000: Stanislava Humlová (1997 3 tisíce knih, 80 čtenářů)
2000 – 2006: Anna Bělohlávková (3750 svazků, 100 evidovaných čtenářů)
2006 – 2017: Jarmila Jezlová (Brettlová) (od 2009 nové prostory, v roce 2010 316 čtenářů)
2017 - 2022: Marie Kuchařová (2019 1800 knih, 33 aktivních čtenářů, 380 výpůjček)
2022 do dnes: Barbora Černohorská (94 registrovaných čtenářů)
Použité materiály:
Informace paní Lenky Blažkové z Hornického muzea Příbram
Informace paní Hany Pegové z KJD v Příbrami (kniha Františka Poláka Kulturní poměry Příbramska, Vzdělávací sbor Příbramě z roku 1914). Vlastní pátrání v SOA Příbram – Pamětní kniha školy v Drahlíně 1926-1940, 1945-1979, Školní kronika 1940-1945, Národní škola Drahlín, časopis Horymír 1920 – 1923, Osvětové věstníky Podbrdsko 1925, 1934, 1935, OÚ Drahlín – zápisy o schůzích rady a pléna 1931-47
další materiály - Kronika hasičů 1889-2000, Obecní kronika 1946-1992, OVP z let 1925-1936 z KJD v Příbrami, Informace paní Ivy Stlukové z Městské knihovny Beroun OVP ročník I. a II. z let 1923 a 1924, Informace z Obecní veřejné knihovny Obecnice
Informace z kroniky obce 1946-1992
První zmínka v kronice o knihovně je z roku 1948, kdy knihovnu vedl Václav Týbl, a měla 620 svazků, v roce 1949 už to bylo 697 svazků, v roce 1950 není žádná zmínka o knihovně a v roce 1951 je uvedeno, že knihovna byla znovu otevřena a vedl ji Jan Halouska. Knihovnu vedl Jan Halouska do roku 1963, kdy odcházel do důchodu a v roce 1964 ji převzala Hana Kubátová a vedla ji i v roce 1965. Od roku 1966 do roku 1974 se o knihovně kronika obce nezmiňuje a teprve v roce 1976 ji opět chtěla znovu otevřít kulturní komise při MNV. Podařilo se to až v roce 1981, kdy knížky půjčoval Václav Lopata a vedl knihovnu do roku 1988. V tom roce ji převzala Anna Bímová. Fungovalo i druhé výpůjční místo v Malém Drahlíně a tam knihy půjčovala Miloslava Schneiderová. Toto výpůjční místo ustoupilo skladu obchodu s potravinami v roce 1991.
Informace z kroniky obce 1992 - 2023
V roce 1993 převzala půjčování knih paní Miloslava Brokešová, v letech 1996-1997 Stanislava Humlová a od roku 2000 do roku 2006 Anna Bělohlávková. V té době bylo v knihovně na 3750 svazků a kolem 100 evidovaných čtenářů. V roce 2006 převzala půjčování knih Jarmila Jezlová a ta se o knihovnu starala až do roku 2017 (od roku 2013 pod novým jménem Brettlová). V roce 2009 byla knihovna modernizována, přestěhovala se do současných prostor a byla digitalizována. Od roku 2017 do roku 2022 vedla knihovnu Marie Kuchařová. V roce 2018 došlo k další modernizaci knihovny (nový počítač, nová tiskárna a nový nábytek), a knihovna rozšířila svou působnost o práci s dětmi v několika kroužcích, např. divadelním, čtenářském, tvořivém nebo pohybovém, a o ženská setkávání. Od záři 2022 vede knihovnu Barbora Černohorská, která pořádá přednášky nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Pátrala v roce 2020 Dana Chmelíková
