Obsah
Hrad Valdek
Valdek - romantická zřícenina hradu nacházející se ve vojenském újezdu Brdy. Po vyasfaltované cestě se k hradu dostanete po žluté turistické značce zhruba 1,5 km z obce Neřežín u Hořovic. Z Valdeku, který je přístupný jen po značených turistických trasách, je nádherný pohled na brdské lesy.
Hrad byl postaven na západním skalnatém výběžku vrchu Beranec nad Červeným potokem na místě původního dřevěného hradiště z 12. století. První písemná zmínka o Valdeku pochází z roku 1263 a jeho prvním držitelem byl patrně Jetřich Buzic. Jedním z významných majitelů hradu byl i potomek Jetřicha Buzice Oldřich Zajíc z Valdeka, který se pro své současníky stal vzorem bojovnosti a udatnosti. Hrad měnil majitele a postupně chátral, takže když v roce 1626 přešel do držení rodu Martiniců, už písemné prameny uvádějí, že šlo o „zámek v lese pustý“ ...
Přesto si uchoval své osobité kouzlo, které uchvátilo Karla Hynka Máchu a hrad se měl stát inspirací pro jeho další román. Poloha hradu byla vybrána strategicky mezi příbramskými stříbrnými doly a starobylým arcibiskupským městem Rokycany - a do Prahy to bylo jen 50 kilometrů. Rodu Buziců patřila zdejší brdská oblast od Jinců, Podluh a Neřešína až po město Rožmitál pod Třemšínem již od 10. století. Rod Zajíců byl jednou ze dvou větví Buziců a jeho členové zastávali významné královské posty. Purkrabí Pražského hradu Oldřich Zajíc si zdejší kraj oblíbil natolik, že zvolil za své sídlo hrad Valdek, neboť v roce 1263 se již podepisuje Oldřich Zajíc z Valdeka. Když v roce 1271 pan Oldřich a byl pochován na Ostrově v kostelíku Zvěstování Panny Marie, jeho tři synové: Oldřich II. z Valdeka, Zdislav (Zbyslav) z Třebouně a na Valdeku a probošt Budislav - se podělili o jeho velký majetek. Hradním pánem na Valdeku se stal nejmladší Zbyslav. Ten měl dva syny: Zbyška ze Záluží a Viléma, který se stal nejvýznamnější osobností tohoto rodu. Vilém Zajíc z Valdeka měl od roku 1317 na starosti výchovu kralevice Václava, pozdějšího Karla IV. Roku 1319 padl v boji proti rakouským knížatům a byl uložen do krypty kostela na Ostrově. Valdek připadl Oldřichu Zajíci ze Žebráka, pak jeho synu Oldřichu ze Zbiroha a dále jeho synu Zbyňku ze Žebráka. To však už význam rodu v království klesá a kolem roku 1340 získává Valdek rod Běškovců z Běškova. Tento rod byl s pány okolních panství ve stálých rozepřích, až tyto 10. října 1346 vyvrcholily útokem na Valdek lidmi pana Diepolta z Resenburgu (Děpolta z Rýzmberka). Hrad byl po třech dnech obléhání dobyt, vypleněn a pobořen.
Počátkem 15. století je hrad v majetku krále Václava IV. a dočkal se takové opravy, že za husitských válek je již znova oporou katolických pánů. Roku 1422 zastavil jej král Janu z Lestkova za jeho účast na obraně Karlštejna před husity. Po jeho smrti tu sídlila vdova Anna z Valdeka, pak v roce 1433 držel hrad Jeník z Mečkova, po něm roku 1437 Jan z Vrtby a koncem století zde sídlil pan Tass z Peruce. To, jak často se dočasní hradní páni měnili mělo vliv jak na jeho strategický význam, tak na jeho chátrání. Roku 1509 nastala jeho pozvolná zkáza, když Kuňata Pešík z Komárova vyplatil Valdek ze zástavy a od té doby jej držel v dědičném vlastnictví. V té době byl v hradě vystavěn druhý renesanční palác, avšak další potomkové o hrad valně nedbali (postavili si raději novou tvrz v Podluhách) a když jej Václavu Pešíku z Komárova roku 1623 za jeho účast na českém stavovském povstání proti Habsburkům zabavovali, v zápisu bylo uvedeno, že se jedná o zámek v lese pustý - Valdek řečený. Valdek a vše co k němu patřilo bylo připojeno k panství hořovickému. Panství koupil Ignác Bořita z Martinic a roku 1690 jej vyženil Jan František hrabě z Vrbna. V roce 1852 hořovické panství - včetně Valdeka - kupuje hessenský kurfiřt Friedrich Wilhelm von Hanau, který zříceninu nechal v romantickém stylu opravit a tím ji zachránil před úplným zánikem.
Po Friedrichově smrti v roce 1917 hořovická větev rodu zanikla a celé panství připadlo státu. V období první republiky získává zříceninu Valdeka do své péče Klub českých turistů, který zde u hradu v roce 1933 nechal postavit turistickou chatu. V roce 1926 byly centrální Brdy určeny pro vojenský výcvikový prostor, avšak v té době se ještě Valdek nacházel mimo toto dělostřelecké cvičiště.
V roce 1922 na hořovické panství uplatnil svůj dědický nárok kurfiřtův pravnuk kníže Heinrich von Hanau hrabě von Schaumburg (kníže Jindřich hrabě Schaumburg *1900 až +1971) a jeho rodina pak sídlila na zámku v Hořovicích až do konce II. světové války. Pak bylo panství (včetně Valdeka) na základě Benešových dekretů zkonfiskováno a připadlo státu.
Pověsti
ZLATÝ POKLAD
Na hradbách prý se tu zjevovala bílá paní. Bývalo ji vidět o půlnoci a v pravé poledne, a kdo prý jí přišel do cesty, na toho se vrhla. Hlídá ukrytý poklad, jehož částí je také zlatý stůl s dvanácti zlatými židlemi. Je to zjevení zámecké paní, kterou tu vedví roztrhli dva zločinní augustiniánští mniši. Podle jiných verzí se tato příhoda vztahuje k tzv. Studánce paní Lídy u kláštera sv. Dobrotivé. Říká se také, že poklad hlídá zakletá plačící panna chovající dětskou rakvičku. Zjevuje se jen v jistých dobách a určitým lidem. Zjevovala se tu také černá paní. K oběma přízrakům se váží pověsti o jejich možném vysvobození. Bílou paní mohl vysvobodit jen ryšavý kněz z kláštera sv. Dobrotivé.
VALDEK
Romantická zřícenina hradu skrytá v temném lese nad skalnatou roklí, jíž vytéká z hlubin brdských hor Červený potok. V hradní kapli bývala přechovávána zázračná soška Panny Marie. Souvisí s pověstí o tajemném nočním „únosu“ pana Oldřicha Zajíce z Valdeka, jehož dva podivní cizinci přenesli z hradního nádvoří „vzduchem na křídlech větru“ na vzdálenou lesní louku a tam mu představili překrásnou pannu v zářící kouli, která ho požádala o postavení kláštera. Zřejmě šlo o zážitek v astrální dimenzi. Bývá však také vykládán jako setkání s mimozemšťany. Podle pověsti se však dodnes poledne a o půlnoci ve zříceninách Valdeka zjevuje bílá a černá paní.
Jak se na Valdek dopravit?
www.mapy.cz
GPS: 49°46'31.905"N, 13°53'39.571"E
Pěšky z 2 km vzdáleného Neřežína nebo z Komárova vojenskou asfaltkou cca 1,5 km k jihu na parkoviště před hradem.
Mapa KČT č. 34 "Brdy a Rokycansko"
Zdroj informací: http://druidova.mysteria.cz, http://www.horydoly.cz
Upozornění:
Území Středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán, povolen je pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích), nebo na vyznačených trasách o sobotách či státních svátcích. Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.
